Septanky - svítící zázrak
09.02.2008 21:07
Septaneon Imagia, Paracheirodon innesi, jsou tím pravým pro akvaristy, jenž milují nápadné druhy rybek, neboť se pohybují ve středních a spodních částech nádrže a díky svým neonovým pruhům je lze jen velmi těžko přehlédnout.
Červené septanky, Paracheirodon axelrodi jsou ideálními rybkami pro chov v japonském akváriu. Péče o červené septanky je velmi jednoduchá, jejich odchov však může působit nejedny potíže.
Septanky, podobně jako stejně veliké hejnové rybky, jsou mírumilovné a nemají žádné velké nároky na prostor v nádrži, l k ostatním rybkám se chovají mírumilovně a celkově vzato se chovají velmi řádně.
Septanky patří k velké čeledi Charaicidae, podčeledi Tetragonopterinae, která je systematicky zařazena do nadřádu Characoidea řádu Characiformes (tetrovité). Většina těchto druhů se vyznačuje relativně podlouhlým tělem. Nápadné u těchto rybek jsou takzvané tukové ploutve v zadní části hřbetu nebo u kořene ocasní ploutve, i když ne u všech druhů teter se tyto ploutve vyskytují. Jejich funkce je doposud záhadou. Jedná se o klidné hejnové rybky, které jsou všežravé a v žádném případě nepoškozují rostliny. Ve srovnání s jinými čeleděmi (např. živorodky, cichlidy...) je pro tyto druhy typická produkce jen velmi malého množství tělesných odpadů. Proto se obzvláště tyto druhy doporučují do společenských nádrží a lze je po právu nazvat klenoty. Mnoho lidí, kteří nemají co do činění s akvaristikou, si právě tyto rybky vybaví jako jeden z nejvýraznějších symbolů a znaků tohoto krásného koníčka.
Nádrž pro septanky
Doporučuje se chovat septanky ve skupině o minimálním počtu 10-12 kusů, neboť chování těchto rybek v nádrži souvisí i s jejich počtem. Pokud chováme menší množství, pak se septanky zdržují především v dolní části akvária. Větší skupiny pak ale vytváří tzv. školy, které se čile pohybují ve střední části, někdy si dokonce vyberou i určité místo, na kterém si od toho věčného sem a tam plavání i na chvíli odpočinou.
Tři druhy "pravých" septanek jsou typické hejnové rybky. Přesto v řadě případů však může docházet k vzájemnému imponování si samečků ve všech oblastech akvária.
Výměna vody
Septanky vyžadují čistou vodu s velkým obsahem kyslíku. Vedle filtrace je proto i důležitá její výměna, kterou provádíme v týdenních intervalech. Množství vyměněné vody odpovídá asi 20 % ocelkového objemu nádrže. Množství vyměňované vody se ale ovšem liší podle počtu a druhů ryb chovaných v jednotlivé nádrži. Sám upřednostňuji častější výměnu malého množství před jednorázovou výměnu množství většího, protože výkyvy způsobené takovouto výměnou se podílí nejen na změně teploty vody, ale i na změně jejího chemického složení a dalších důležitých faktorů. Tato náhlá změna může vést k tomu, že rybky podléhají stresu a vliv takto způsobeného šoku se podepisuje na jejich zhoršeném zdravotním stavu. Špatný zdravotní stav je pak zárukou nesčetných onemocnění.
Rozdíl teploty vyměňované vody by neměl být větší jak 2°C. Výsledky této pozorné péče se pak objevují jak v dobré zdravotní kondici a vybarvení jednotlivých exemplářů, tak nám skýtají i dobré záruky pro další úspěšný odchov těchto rybek.
Při zařizování nádrže bychom měli dbát na to, aby se nám podařilo vytvořit prostředí, které co nejvíce odpovídá původnímu místu výskytu těchto krásných rybek. Vhodnější než místo na plném slunci, je místo s nepřímým osvětlením. Pro chov septanek se dnes převážně upřednostňují nádrže lepené pomocí černého silikonu, který má proti průhledným materiálům tu výhodu, že jím neprorůstají řasy. Ideální minimální akvárium má obsah kolem 80-120 l. Bývá nepříliš intensivně osvětleno a osázeno malými druhy rostlin, nejvhodnější jsou menší zástupci amazonských šípatkovců rodu Echinodorus, z nichž řada druhů se velice snadno v akváriu pěstuje. Taktéž lze použít i jiné, ne jenom jihoamerické druhy, jako např. anubisy rodu Anubias nebo kryptokoryny rodu Cryprocoryne. Dále i hnědovku křídlatou (Microsorium pteropus) nebo jávský mech (Vesicularia dubyana). Rostliny vytváří nejen důležitou část biotopu nádrže, ale taktéž se podílí na celkovém dojmu atmosféry a krásy tohoto podvodního světa.
Typické akvárium pro neonky
Společně ve spolupráci s bakteriemi na dně nádrže působí rostliny jako dobrý filtr. Během dne obohacují vodu kyslíkem vzniklým z fotosyntézy a asimilují oxid uhličitý , který potřebují pro svůj růst.
Zelený skvost
Princip osázení nádrže je vskutku velmi jednoduchý. Nejprve začneme s tzv. "solitéry", to jsou rostliny většího vzrůstu, ke kterým patří např. amazonské šípatkovce (Echinodorus amazonicus, E. bleheri, E. barthii atd.), leknín (Nymphaea), anubisy (Anubias), kalatky (Aponogeton). Do zadní části nádrže a do jejich rohů patří jemnolisté rostlinky typu kabomby (Cabomba) nebo stolístku (Myriophylium).
Zbylou část osázíme menšími rostlinami, dobré jsou i jejich různobarevné varianty, např. sytě zelené (Hygrophila corymbosa, Bacopa caroliana), světle zelené (Hygrophila difforrnis). zabarvené do růžová (Alternanthera aquatica, A.reineckii nebo Ludwigia sp.). Přední část se doporučuje ještě osázet "kobercovým" porostem, který lze vytvořit pomocí Echinodorus tenellus nebo Lilaeopsis brasiliensis.
Při zařizování nádrže pro septanky bychom měli mít stále na paměti, že se nevyplatí šetřit na rostlinách. Avšak neměli bychom se ani obávat zeptat se odborníka na radu, které z nabízených rostlin se hodí právě do toho našeho akvária. Celkem by mělo být osázeno 60-70 % celkové plochy, ani za této podmínky však nesmíme zapomenout na dostatečný prostor pro pohyb ryb.
Solidní základna
Dno nádrže je v nádrži pro septanky velmi důležité. Je sídlem denitrifikačních baktérií, obsahuje důležité živiny pro růst rostlin. K pokrytí dna se doporučuje použít tmavý materiál s průměrnou zrnitostí 3-5 mm, na jedné straně tím vynikne barevnost pěstovaných rybek a na straně druhé jim nabídnete pocit bezpečí. Také použití dalších dekoračních předmětů není na závadu, jen bychom neměli zapomenout, že veškeré kameny a kořeny by též měly být tmavší barvy. Kořeny z rašelinišť jsou dekorativní a trvanlivé. S jejich pomocí lze z každého akvária vytvořit jedinečný, nikde se neopakující originál.
Chov septanek
Modrá nebo "falešná" septanka, Paracheirodon simulans,
je třetím druhem septanek. Také chov této septanky je
jednoduchý, ale její odchov se podařil jen
několika málo specialistům.
Akvaristou jsem již od roku 1955 a od roku 1958 se věnuji především chovu septaneon imagia. Dříve mi tento koníček pomáhal i po finační stránce, mé odchovy jsou velmi dobře známy v Bavorsku a Rakousku. Odchoval jsem desetitisíce kusů obyčejných a červených septanek, ale jen stovky septanek modrých. Všeobecně se předpokládá, že úspěšný odchov septanek se může podařit jen chovateli s mnohaletými zkušenostmi. Tajemství úspěchu je však ukryto v použití správné vody a krmiva. Toto je celé tajemství úspěšných českých chovatelů septanek. Pro odchov se používá především pestrá paleta krmení a častá výměna vody (minimálně dvakrát až třikrát týdně vždy tak 15 %, celkově pak 50 % celkového objemu týdně).
Pro odchov se nejlépe osvědčila akvária s obsahem 2-5 l, maximálně pak 10 l (pro modré neonky). Větší nádrže není třeba používat, protože rybky, pokud jsou ke tření dobře připravené, se vytírají již druhý či třetí den. Nedostaví-li se úspěch, pak je opětovně vrátíme do společného akvária a po týdnu celou proceduru znova zopakujeme. Chovné nádrže by neměly stát na příliš světlém místě. Na dno nádrže nesmíme zapomenout dát třecí rošt, rostliny nejsou nutné.Ve vytíračce nezavádíme provzdušňování, protože jeho použití může mít vliv na změnu hodnoty pH. V této fázi je to i zbytečné a jen by to mělo rušící efekt. Tedy zcela opačný než bychom v dané situaci potřebovali. Chovné páry nasazujeme ke tření zpravidla k večeru, den předtím bychom je neměli již krmit. V třecích nádržích je taktéž nekrmíme!
Po skončení tření je třeba chovný pár odlovit. Jikry neonek jsou citlivé na světlo, proto se doporučuje tyto nádrže zastínit před dopadajícím světlem. Tlumené světlo je vhodné i pro čerstvě vylíhlé mladé rybky, protože i ve volné přírodě vyhledávají právě stinná místa, jenž jim skýtají útočiště. Ihned po odlovení a tření zavedeme filtraci vody.
V malých vytíračkách doporučuji chovat mladé rybky jen krátkou dobu, dokud jsou ještě stále citlivé na změny, které provázejí jejich přemístění do větší nádrže. Lepší je přelovit jikry ještě před vylíhnutím z nádrže o objemu 2 l do nádrže s větším objemem vody, kde mají ideální podmínky pro růst a jejich vývoj.
Odchov
Vytíračky pro neonky.Vzhledem k tomu, že chované
rybky zde nezůstávají dlouho, stačí skutečně malé
nádržky kolem dvou litrů.
Nádrže určené k odchovu mají většinou objem okolo 50-100 l. Čeští akvaristé nepoužívají písek na pokrytí dna, neboť by byl jen zbytečnou překážkou při jednoduchém odsávání výkalů. Samozřejmě je o možné použít normálně zařízená akvária, protože malé množství písku je vhodnou půdou pro vznik bakterií zpracovávající dusičnany. Stejného výsledku docílíme, když místo písku použijeme v akváriu rostlin. Takováto holá akvária jsou mezi chovateli označována jako "hygienická". Hladina vody by se měla pohybovat mezi 15-20 cm. S větší délkou a šířkou nádrže souvisí i větší saturace vody kyslíkem v takovéto nádrži. Nesmíme ani zapomenout na molitanový filtr a především pravidelnou výměnu vody. Zprvu je nutno měnit vodu jen po malém množství.
Potěr přemístíme do jiné nádrže teprve tehdy, až když se u něj objeví znatelný neonový pruh. Pokud se nám najednou tře více párů, je zcela možné veškeré jikry slít do již předem připravené odchovné nádrže. Nezapomínejte však dbát na to, aby nedošlo k velkým výkyvům ve složení vody. Ani světlo by nemělo být moc intenzivní. Pokud jsme tato všechna pravidla dodrželi, jediné, co ještě musíme mít na paměti je, že v Jednom akváriu lze odchovávat vždy jen jeden druh.
Po uplynutí šesti až sedmi dnů je již možné začít s přidáváním vodovodní vody, každý den jen malé množství. Mé zkušenosti mi potvrdily, že ideálním denním přídavkem je v průměru 0,4-0,5 l čerstvé vody na každých deset litrů vody v akváriu u pravých septanek (v Č. Budějovících je 3-4 °dGH) , po uplynutí třech týdnů pak denně po jednom až dvou litrech.
U septanek je samička vždy o něco větší a v břišní partii plnější než sameček. Jakmile tyto ryby pohlavně dospějí, všimne si každý pozorný pozorovatel jakoby nemluvního tance. Nejen u septanek, ale také u jiných druhů teter však toto chování není až tak patrné, jak je tomu např. u cichlid a ostatních druhů. Lze si však všimnout, kdy samci začínají projevovat zájem o druhé pohlaví, následuje to ihned po té, co samičky jsou připravené ke tření. V zajetí chované ryby již dávno zapomněly, kdy že to probíhá doba dešťů, a proto je vlastně možné třít tyto ryby celý rok. Zkušenosti mnoha chovatelů však svědčího tom, že nejlepší období je mezi říjnem a květnem, neboť v tomto období je nejlepší kvalita prachového krmení. Po skončení léta je ještě dostatek vhodného krmiva pro rodiče (např. komáří larvy). Protože v tomto období má většina z nás dovolenou, je to ideální čas, kdy si můžeme dovolit krmit častěji přes den v menším množství. Důležitým faktorem však nadále zůstává především pestrost živého krmení, ke kterému můžeme přidávat i kvalitní krmení suché. Průběh tření neovlivňuje jenom věk a velikost exemplářů. Projevují se zde i různé exogenní vlivy, jakými je např. teplota vody, obsah kyslíku popř. i onemocnění rodičovských kusů. Nejdůležitějším faktorem však nadále zůstává krmení.
Odchov septanek musí probíhat ve větších nádržích.
Při denní výměně vody zde rostou tisíce septanek.
Výběr vhodných párů ke tření je velmi jednoduchý, pokud máme k dispozici mladé a zdravé ryby. Se třením lze začít ve stáří šesti měsíců, jakmile samičky ukazují známky připravenosti ke tření. Doporučuji zde neváhat, protože čím déle začnete, tím horší budou celkové výsledky. Pokud jsou septanky v dobré kondici, můžeme začít s pravidelným cyklem tření. U obyčejné septanky doporučuji třecí periodu v rozmezí 7-12 dny, u červených septanek 8-14 dnů. Velice záleží na tom, v jakých podmínkách jsou ryby chovány.
Je třeba dodat, že můžeme skoro hovořit o zázraku, pokud se nám podaří přimět modrou septanku ke tření. Doposud se to podařilo jen malému množství lidí. U modré septanky neexistují jednoznačné ukazatele její připravenosti, chuti či nechuti se třít. Mně samotnému se podařilo zatím jen jednou tyto klenoty opakovaně odchovat. Jak, jakým způsobem a za jakých podmínek se mi to podařilo vám ani s nejlepší vůlí nemohu říct, protože sám nevím, čím jsem je přiměl i k tomuto činu. Pokud existují jistá pravidla, pak mně zůstala skryta a neodhalena. Tak, jak je tomu u septanky obecné, ani zde nesmíme zapomenout na vydatnou stravu, třikrát až čtyřikrát denně, ale opět jen v malém množství.
Malinkatý potěr
Všechen čerstvě vylíhnutý potěr všech druhů septanek je prťavý. Krmit začínáme teprve tehdy, až se všechny rozplavou. Pro úspěšný odchov potřebujeme dostatečné množství velmi jemného prachového krmiva. Lepší je potírek celodenně postupně přikrmovat, než je nechat "plavat" ve velkém množství krmení. Pokud máme k dispozici výborné krmivo, jakým jsou např. vířníci, můžeme použít i větších dávek krmiva. Je velice důležité se stále starat o precizní čistotu nádrží a zbytky potravy co nejdříve odkalovat.
Paracheirodon innesi
Plavání ve formaci - pravé hejnové ryby jsou septanky obecné
jen krátce po přelovení do nádrže nebo v přítomnosti dravců.
Septaneon Imagia patří mezi typické zástupce druhu tetrovitých. Původně byla popsána roku 1936 Myersem jako příslušník rodu Hyphessybrycon, kdy rodové jméno bylo vybráno na počest W.T.Innese, známého amerického zakladatele a průkopníka akvaristiky. První exempláře objevil v únoru roku 1936 francouzský sběratel motýlů a orchidejí August Rabaut v oblasti Rio Putumayove státě Amazonas v Kolumbii. Později byly tyto rybky taktéž objeveny v Peru (Rio Curaray, přítok Rio Napo) a Brazílii (oblast Tabatingy a Leticie) a odsud exportovány.
Roku 1960 byl tento druh přeřazen J. Gérym, známým francouzským odborníkem na tetry, jako typový druh do nově vzniklého rodu Paracheirodon.
Již pouhý pohled na tyto skvosty přiměl Rabauta, aby tyto rybky přivezl s sebou do Evropy, kde je rozdělil mezi chovatele v Paříží (Lepaní) a v Hamburku. Několik exemplářů taktéž obdržel W. T.Innes ve Filadelfii.
Pohlavní rozdíly jsou zřetelné již ve stáří dvou až tří měsíců. Zářivý pruh je u samičky prohnutější, u samečka má spíše přímější tvar. Samečci jsou také štíhlejšího tvaru, samičky mají více zakulacená bříška.
Septaneon Imagia se nerozmnožuje hůře než jiné druhy ryb. Důležitým bodem je zde příprava vhodné vody pro tření. Pokud nemáme k dispozici vodu přírodní, musíme použít vodu uměle upravenou pomocí iontoměniče nebo reversní osmózy. Postup je velmi jednoduchý. Vše, co potřebujete, jsou jen základní znalosti chemie. K úpravě hodnoty pH použijeme kyselinu fosforečnou v desetiprocentní koncentraci. Pak přidáme ještě trochu rašeliny, dříve se taktéž používalo rašeliny, vylouhované v provařené destilované vodě. Jako poslední přidáme pár kapek roztoku síranu, který se skládá ze dvou dílů síranu vápenatého (ten před použitím rozpustíme v destilované vodě) a jednoho dílu síranu horečnatého. Důležitou roli ve vývoji embryí hraje i elektrická vodivost vody. Při přípravě vezmu nejprve demineralizovanou vodu (dle kvality jednotlivých přístrojů 3-5 µS/cm), pak zvýším vodivost přidáním kyseliny fosforečné na 8-10 µS/cm, přidáním rašelinového extraktu pak na dalších.20 µS/cm a přidáním síranu na 60-80 µS/cm. To je dle mých zkušeností nejvhodnější hodnota, pro úspěšný průběh tření i pro správný vývoj embryí, hodnota pH by se měla pohybovat v rozmezí 6,0-6,5.
Počet světlých a na světlo citlivých jiker se pohybuje mezi 100 a 200 kusy, první potěr se líhne po 22-26 hodinách, od pátého dne se rozplave. Po uplynutí 14 dnů můžeme již pozorovat červené zabarvení a o 3-4 týdny později již typický neonový pruh. Jako první potravu používám trepky, za další 2-3 dny pak i vířníky či čerstvě vylíhlé nauplie artemií.
Je zaručeně zajímavým zjištěním, že mnoha velkochovatelům se spíše daří odchov červených septanek než septanek obecných. Závisí to zřejmě na tom, že si již zvykli ihned po vylíhnutí krmit červené septanky pomocí nauplií žábronožky, zatímco tento postup se jim ještě nepodařilo prosadit u septanek obecných. Zde je ještě stále nutno používat jako první krmení trepkou, popřípadě nejjemnějším prachovým krmením, jakým jsou např. vířníci.
Chov septanek patří beze sporu mezi velké výzvy pro pokročilého chovatele. Ale i ten, kdo se nepokouší o jejich odchov, může mít pouze z pohledu na ně krásný požitek.
